Tyrani

Muzi, zeny, deti, mnisi a jeptisky jsou uveznovani a denne muceni. Mnoho souhlasnych svedectvi bylo ziskano, takze nektera zverstva, ktera Cinane zpusobuji tibetske civilizaci, mohou byt zapsana do seznamu, napriklad:
- mucitele vrazeji obetem bambusove hroty pod nehty;
- Tibetane jsou poveseni nohama vzhuru dokud nezemrou;
- jejich kuze je stahnuta zaziva;
- ostatni Tibetane jsou nuceni zabit stahle z kuze, pote co jsou vystavovani na obdiv na ulicich jako udajni reakcionari;

cil

Hlavnimi cili cinskeho pronasledovani byly mnisi, jeptisky a poustevnici. Od roku 1960 do roku 1975 nebyl viden v Tibetu zadny mnich, ktery by nosil nabozensky oblek. Rekonstrukce klasteru a obnoveni nabozenskeho zivota v Tibetu je bohuzel pouze iluzi kvuli propagande a turistice: uceni a nauka buddhismu byla zastavena, pocet nabozenstvi byl umyslne omezen ( na dva az tri tisice pro cely Tibet ) a urady jsou silne proti tomuto zpusobu zivota. Podla narizeni cinske rady: "Tibetane se nemohou zucastnit jakkekoliv nabozenske aktivity mimo urcena pasma."

0dstraneni rasy a kultury

Je nepopiratelne, ze buddhisticka filosofie dosvedcila tibetskou civilizaci. Se zemi bylo srovnano vice nez 6 250 klasteru, knihoven a skvostnych chramu. Pouze 13 klasteru prezilo kulturni revoluci a bylo zapsano Cou En Lajem na seznam ohrozenych pamatek. Dosud bylo opraveno pouze nekolik klasteru a chramu. Tibetske sochy a umelecka dila shromazdovana pres tisic let byla uloupena ve velkem, znicena nebo prodana na mezinarodnich umeleckych trzich, zvlaste v Hong Kongu, Nepalu a Tokiu, kde dosahli vysokych cen ve tvrde mene. Vetsina literarnich zivotopisnych, historickych a zejmena filosofickych del byla chytre znicena ohnem.

Cina

Komise se nekompromisne stavi k vyvrazdeni narodu v Tibetu a tvrdi, ze Cina se pokousela znicit tibetske nabozenstvi, etnickou a rasovou skupinu vrazdenim a zpusobovanim telesne a dusevni ujmy obyvatelum Tibetu. Takto bylo popsano vyvrazdeni narodu svym zamerem i skutecnosti. Zprava dodava, ze by bylo tezke najit jiny pripad, kde by se objevovalo tak soustavne potlaceni lidske dustojnosti. Mezinarodni komise byla schopna dokazat vsech sestnact bodu Vseobecne deklarace lidskych prav, ktera byla porusena v Tibetu ( clanky c. 3, 5, 9, 10, 11, 12, 13, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 25, 28, ..).

Nektere tibetske skupiny

prezily hlavni napor planoviteho vrazdeni. Byla to skupina Goloks R Amdo provincie, severovychodni Tibet, v poctu 120 000, nyni 5000. Okolo 120 000 Tibetanu bylo zabito bezprostredne po vice nez padesati hlavnich povstanich od roku 1959. Vysetrovaci komise jmenovana Mezinarodni pravnickou komisi, nevladni organizace s poradnim postavenim kategorie B, Ekonomicka a socialni rada OSN zverejnila dve sokujici zpravy roku 1959 a 1960.

LIDSKA PRAVA A PRESTOUPENI ZAKONA V TIBETU

1.Vyhubeni narodu
Je odhadovano, ze asi 1 200 000 Tibetanu prislo o zivot od roku 1950 v dusledku cinske invaze a okupace. Pres 400 000 lidi zemrelo v boji nebo behem povstani, dalsich 300 000 zahynulo hladem, 150 000 zemrelo ve vezeni a v koncentracnich taborech. Nejmene 150 000 lidi bylo popravano a asi 100 000 zemrelo mucenim. Pocet mrtvych znazornoval, podle tibetskych udaju, asi jednu sestinu populace, coz bylo asi 6 milionu pred rokem 1950. Cinske odhady poctu populace jsou okolo 4,5 milionu, coz mozna znazornuje, ze ctvrtina populace byla vyhlazena.

17. brezna

Gyalwa Ripoche ( Dalajlama) opustil Lhasu, aby unikl Cinanum a prchal do Indie, aby mohl pokracovat v boji za svobodu v exilu Nasledovala obrovska emigrace. Od toho casu, vyhubeni narodu, kultury, spolecnosti vznikle v padesatych letech se vyvijelo a nyni dosahlo velikosti znazornene na nasledujicich stranach. Pres Mezinarodni zakon, Cinska lidova republika okupovala Tibet vojenskym zpusobem a nyni kolonizuje Tibet uz vice jak dvacet let. V teto souvislosti Cinska lidova republika hrube porusila Mezinarodni zakon, ktery vyslovene zakazuje a odsuzuje jakykoliv presun populace ve smeru vojenskeho uzemi okupovaneho cizi moci.

V padesatych letech,

systematicke utoky cinske armady prroti kazdemu kousku tibetske kultury a nabozenstvi vedla k sirokemu povstani a ozbrojenemu odporu: tahle zalezitost trvala vice jak dvacet let. 10. brezna 1959 odpor Tibetanu vyvrcholil behem lidoveho povstani v Lhasa proti cinskym vetrelcum. Jejich odpoved byla plna neuprosne brutality. Tisice muzu, zen a deti bylo povrazdeno v ulicich ( odhady kolisaji mezi 67 000 a 89 000 mrtvych lidi behem potlacovani ) a dokonce jeste vetsi pocet osob bylo uvezneno nebo poslano do vyhnanstvi.

- pro obejiti prekazky Cinane pouzili kopii uredni pecete Tibetskeho trunu Text tzv. "17-podminkove smlouvy" ciste potvrzuje naroky Tibetanu. Podle Mezinarodniho zakona a jak je citovano v pranim odstavci Charty Spojenych narodu, kazdy clovek ma pravo na svobodne rozhodnuti. V tomto pripade doslo k jasnemu poruseeni prava, protoze Tibet byl nazavisly pred invazi Ciny roku 1950. Behem stejneho roku 9. zari 1951, cinske jednotky vstoupily do hlavniho mesta Tibetu Lhasa. V dalsich letech, vsechny sliby ze strany Ciny v "17-podminkove smlouve" zustaly nesplneny.

Tato prekazka

byla obelstena Cinany, kteri pouzili vyrobenou kopii jeho pecete. Ve smlove bylo psano, ze (cinske) urady nebudou menit tibetsky politicky system a ze nabozenstvi a tradice a zvyky tibetskych lidi budou respektovany a lamaisticke klastery budou chraneny. Navic, tataz smlouva slibovala respekt ustniho a psaneho jazyka. Smlouva, podepsana mezi delegaty tamni vlady v Tibetu a zastupitely Cinske lidove republiky ma prinejmensi spornou platnost. Muzeme lehce poukazat na dva zakladni body: - delegati tibetske vlady neobdrzeli zadna zplnomocnovaci prava.

Šestým principem

jest Khu, čili "duchovní duše", která byla naznačována volavkou s pérem na hlavě. Tento princip je často popisován ve spojení s principem Ba, totiž s principem kamickým a byl považován za étherickou bytost. Ve skutečnosti je to Duše, která nemůže nikdy zemříti. Jejím sídlem jest Sáhu, čili t. zv. tělo duchovní, totiž ona sama je tímto duchovním tělem vlastního ducha, podle našeho názoru "duchovního astrálního těla", které se tvoří v těle každého mystika mystickou koncentrací, jak uvidíme později. Toto Khu jest naše Buddhi a proto je také ve spojení s Ba, totiž s kamickým principem, který se snaží vytáhnouti k sobě do výše.

Jako nasledek ,

treti rozhodnuti Spojenych narodu tykajici se Tibetu (1965), velebne obnovuje nutnost ukonceni vsech cinu, ktere ochuzovaly Tibetany od lidskych prav a svobody. Podle podminek mezinarodniho prava, ktere Cina napadla 7.rijna 1950, je to ciste nezavisly stat. Tehdy Cinska lidova armada napadla vychodni Tibet. Po 12 dnech valceni Tibet podepsal kapitulaci v Chamdo. Tato smlouva byla zcela nelegalni vzhledem k mezinarodnimu pravu. Mnoho tibetskych uredniku bylo nuceno podepsat "17-podminkovou smlouvu" uzavrenou 23.kvetna v roce 1951, ackoliv bez podpisu Gyalwa Ripoche (Dalajlama).

Nazor

teto komise je, ze Tibet prinejmensim nezavisly kdyz "17-podminkova smlouva na plan osvobozeni" byla podepsana a zamitnuti teto smlouvy tibetskou vladou v roce 1959 by melo byt povazovano za zcela opravnene. Vsechny zpravy potvrzuji, ze Tibet splnoval vsechny podminky statnictvi, ktere se tykaji Mezinarodniho prava, jiz pred rokem 1950. V roce 1950 mel Tibet obyvatele, uzemi, vladu, ktera vladla tomuto uzemi, zarizovala vsechny domaci zalezitosti, nezavisle bez jakehokoli zahranicniho opravneni.

Simla

Tibetu byla totiz uznana Velkou Britanii, ktera uzavrela "Simla dohodu" s Tibetem roku 1913 a taktez "Nilangovu dohodu", ktera se tykala hranici Tehri Gahwalu roku 1926- smlouva, ktera byla dvema staty uzavrena. Diplomaticke vztahy stejneho druhu, anebo smlouvy byly uzavreny Tibetem s Mongoliskem, Bhutanem, Nepalem, carskym Ruskem a dokonce i Cinou. Mimo to, ze se uskutecnila vsechna nezavisla studia a usili pro nezavislost Tibetu pred invazi Ciny na toto uzemi, muzeme vzit v uvahu rozhodnuti Zakonne vysetrovaci komise jmenovane Mezinarodni pravnickou komisi.

1 200 000 mrtvych Tibetanu

Lidova republika Ciny vyzaduje neomezenou moc nad Tibetem na zaklade spojeni tibetske a mongolske dynastie mezi rokem 1253 az 1366 na jedne strane, a mezi tibetskou a mandzuskou dynastii mezi roky 1720 az 1912 na druhe strane. Prekvapive zadna z techto dvou dynastii nebyla cinska. Na oplatku, v techto zminenych dobach byla Cina vskutku dobyta a porazena temito dvemi mocnostmi. Rozhodne neexistuje zadny cisty dukaz tohoto domneleho vrchnostenstvi Tibetu k temto dynastiim. Jako dukaz nezavislosti Tibetu, muzeme si snad vsimnout pribuzenstvi, ktere existovalo mezi Tibetem a ostatnimi staty. Nezavislost

Vsechno to co vnimame svymy smysly, je ve skutecnosti naproste minimum toho co je vsude kolem nas v okolnim svete a vesmiru. Za realitu se povazuje to co vidime a slysime, nas trirozmerny prostor, nase fyzikalni zakony. Ovsem ze to vsechno prochazi velmi uzkou branou nasich smyslu, a dale jeste filtraci v mozku, na to se moc zretel nebere. Nase realita je tedy jenom realita vzhledem k nasim moznostem vnimani okolniho vesmiru, tedy je to skutecna realita? To je otazka..

pricina a nasledek

Samozrejme jsem hodne o tom vsem premyslel, clovek si treba rika, proc se napriklad nekdo narodi nekde ve velmi bohate rodine, a nekdo treba v somalsku v africe. Vyhlidky obou dvou jsou jednoznace jiny, a to jiz od zacatku, ani jeden nemel moznost se o to nejak zaslouzit ci nezaslouzit. Napadlo me, zda na tom neco neni, pricina a nasledek, tedy ze treba v minulem zivote byla pricina tohoto stavu ? Logiku to ma..aspon z urcityho hlediska. Myslim ze buddhismus muze pomoct zit mnohem stastnejsi zivot, aniz musi jit clovek do klastera, a stravit zbytek zivota v meditacich. I kdyz jsem byl vychovan v ateisticke rodine, tedy nejsem krestan ani buddhista, vim ze buddhismus mi dal hodne, skoda ze jsem se s nim nesetkal drive.

V okamziku

kdyz jste na konci zivota, podle vasi karmy je dano vase dalsi znovuzrozeni, bud v lidske forme ci nizsi, kdyz jste behem minuleho zivota nijak nepokrocili ve svem duchovnim vyvoji, ci jste naopak klesli. V buddhismu se maximalne cti tolerance, moudrost, soucit, trpelivost. Princip priciny a nasledku , buddhismus uci ze vse musi vzniknout z nejake priciny, nic nevznikne samo od sebe. Budha taky ucil , ze clovek ma byt maximalne skepticky vuci vsemu (tedy i vuci samotnemu buddhismu), co slysi, neverit slepe v kazdou myslenku, ale vsechno si overovat a zkouset. To je to co se mi na buddhismu hodne libi mimo jine.

Buddhism

Buddhiste veri taktez v reinkarnaci, tedy znovuzrozeni. Bytost je podle tohoto neustale v kolobehu znovuzrozovani (existence) , dokavad nedosahne onoho stavu Buddhy, tedy nirvany a osvobozeni se od znovuzrozeni, splynout s absolutnim vedomim. Dale je zde tzv. karma, coz je vlastne zaznam skutku a cinnu za cely zivot. Tedy jestlize delate negativni skutky, ve vasi karme se to projevi stejne tak jako kdyz cinite dobro.

Po seznameni

se s tibetskym buddhismem, konkretne pres cetbu knih tibetskeho duchovniho vudce Dalajlamy, jsem prehodnotil castecne svuj pristup k nabozenstvim. V buddhismu je uprednostnovan realisticky pristup k vecem, jedna se spise o filozofii, nejde tedy o nabozenstvi , ve kterem se clovek obraci k bohu ci jine forme energie jako ke svemu spasiteli ci ochranci. Buddhismus uci, ze uplne kazdy z nas, muze dosahnout tzv. nirvany, coz je vlastne bozi stav. Tento clovek se nazyva Buddha.

Na Buddhismu

je uzasna jeho liberalnost a tolerance, muzete byt krestanem, ci muslimem, a zaroven buddhistou, nebo nemusite byt vubec nicim, neni to podstatne. Dulezite je byt stastny a cinit druhe lidi stastne..milovat sam sebe a milovat druhe..to je cesta Buddhova. Neni zde rozdil mezi Buddhou a Kristem. Pravda je jen jedna. Jsou jen ruzne formy podani.. O Buddhismus jsem se zacal zajimat behem roku 1999, bylo to pro me dost prekvapeni, predtim jsem o tom moc nevedel, bylo to pro me nabozenstvi jako kazdy jiny, jako krestanstvi, proste nic pro cloveka jako jsem ja, kterej veri v pokrok pres techniku a vedu, a na vsechno nadprirozeny a nehmatatelny se diva velmi skepticky, vyjma existence mimozemskych civilizaci , ktera je logicky velmi pravdepodobna.