To v1e pozn•v• jogIn empiricky, neboa mystick½ v½voj symbolizuje
opaËn½ postup, nea jak½ se dIje smrtn½m fyzik•lnIm odpa-
—ov•nIm. JUgick• k•zeÚ se totia zakl•d• p—edev1Im na askezi, jejIa
pomocI se rozru1I struktura fyzickE soustavy, ster• reprezentuje koneËnou
f•zi na ÿrovni sip‰ barda (barda vznik•nI).
Rozru1enIm fyzickE struktury je bytI p—etvo—eno v proces, p—iËema
si psychick• soustava zachov•v• charakter svazk¢; to v1echno
se p—edstavuje jako Ëh^Úi bardo (bardo prapodstaty). A dokud nejsou
roztaveny psychickE svazky, reprezentujIcI anim•lnI projevy
a sklony, p—edstavujI se jogInovi hErukovE (hnIviv• boastva); po jejich
roztavenI a p—i roztavov•nI vy11Ich psychick½OH svazk¢, reprezentujIcIch
uvIdomInI samo o sobI, ËirE my1lenI atd., p—edstavujI
se jogInovi dhj•niovE (laskav• boastva).
Kdya poslEze jogIn rozru1I i psychickE svazky, zaËne se jeho
vIdomI projevovat na ÿrovni kvalit nejvy11Ich, kterE oznaËujeme
slovy Ëhikh‰ bardo (bardo hodiny smrti), dharmak•ja, kosmickE
VIdomI aj.