Tento stav je v1ak svItskEmu ËlovIku nezn•m½, a proto jej p—ech
•zI bez pov1imnutI. Kdeato ti, kdo pomocI jUgy a z—Ik•nI zaaili
tento aspekt uvIdomInI, poznajI jej jako a•doucI, takae se na nIj
upoutajI a tIm p—edejdou bardu. Kdo jej v1ak p—ejdou bez pov
1imnutI, ti podle bardo OH^dolu projdou je1tI stavem podruanEho
ËirEho svItla, totia stavem Ëistoty, neopro1tInE jia zcela od tuaeb.
Kdya i tento stav p—ejdou bez pov1imnutI, zaaijI dal1I promIny vIdomI,
jea jim stavI p—ed oËi bohy a dEmony a koneËnI stavy bytI,
k nima jia jistI p—ilnou.
Vzhledem k tomu, co jsem pr•vI —ekl, m¢aeme smrtnE procesy
p—irovnat k fyzik•lnImu odpa—ov•nI, a to nejprve l•tek nejlehËIch
a postupnI tIa1Ich a tIa1Ich, aa nakonec je odpa—eno celE tIlo. Protoae
je intelekt upout•n na tIlo a dIky tomu je stabilnIj1I, m• toto
odpa—ov•nI znaËnou akceleraci a m¢ae se proto tomuto intelektu
jevit jako vjemy a tIm ov1em tEa jako proaitky a pocity.