DIky tomu ti,
kdo znajI tuto oblast nediferencovanEho prostoru nebo svItla, mohou
b½t vysvobozeni ze sans•ra do dharmak•ji tIm, ae se na ni
upnou nebo k nI p—ilnou. To proto, ae dennI vIdomI jako kvalita
dosud nezhaslo, ale ocitlo se na rozhranI svEho z•niku a existence.
Zhasne-li dennI vIdomI a k zrcadlIcImu principu vnIm•nI (intelektu)
se p—idruaI vIdomI sublimin•lnI, tu ten, kdo dovolil sebeuvIdomov
•nI, aby se posunulo do diferencujIcIho uvIdomov•nI, bude
musit b½t svIdkem rozpadu psychick½ch svazk¢ bytI a v pocitovEm
odlesku je proaIvat jako Ëh^Úi bardo. Bude musit b½t svIdkem
bou—livEho p—eskupov•nI psychick½ch svazk¢ a z¢stat vystaven jejich
formov•nI v dhj•nibuddhy a hEruky, pokud ov1em na z•kladI
vnit—nIch tendencI nep—ilne dodateËnI k nediferencovanEmu stavu,
jena souvisI s kvalitou dennIho vIdomI. P—ilne-li k tomuto stavu,
pak se jeho jia ²intelekt primitivnI vIdomI\ | nikoli vIdomI dennI
| propracuje bou—liv½m procesem psychickE smrti k absolutnu
s atributy, jea jsou symbolisov•ny stavem sambhUgak•ja (²boaskE
tIlo dokonalE kr•sy\, stav na zemi neaijIcIch milosrdn½ch svItc¢).
Nedok•ae-li v1ak p—ilnout k nediferencovanEmu stavu, jena souvisI
s kvalitou dennIho vIdomI, protoae tu vznikly sansk•ry ze setrv
•v•nI dennIho vIdomI a uvIdomov•nI pouze na ÿrovni smyslov½ch
tvar¢, pak projde celou bou—I p—eskupov•nI a rozpadu psychick½ch
svazk¢, na jejIma konci se uvIdomI; sebeuvIdomInIm pak utvo—I
bardickE tIlo.