A hlavní metodou, řečeno velmi zjednodušenë, je rozbíjení jakýchkoliv konceptů. Tak se člověk vrací k počátku, k nule, prvotnímu bodu, před myšlení. Vadžrajána zdůrazňuje spíš aspekt dynamiky energie, bohatství života, a je tedy přirozenou cestou pro kreativní a aktivní typy. S emocemi a myšlenkami jakéhokoliv druhu se zde pracuje jako se surovinou, potenciálem. Koncepty se zde nemusejí nutně rozbíjet jako v zenu, ale posouvají se do jiné roviny, která umožňuje konfrontaci s naším běžným, zažitým vnímáním. Tibetský buddhismus je mezi ostatními proudy zvláštní tím, že v sobě dokáže sloučit neuvěřitelné věci. Například obrovská pestrost a vitalita se tu pojí s čirou prostotou, a formální důkladnost a přesnost se značnou flexibilitou a otevřeností.“